»

Exodus

Příběh skupiny Židů odehrávající se ve vypjatých dnech po II. světové válce. Najdou svou zemi zaslíbenou? Ubrání se všem nepřátelům?

Podzim Čejenů

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.
Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.

Gigant

Velkolepý epos o soupeření pozemkových vlastníků s naftovými magnáty v americkém Texasu. Přetékající ropné vrty, peníze, intriky, rvačky. Zámožný Texasan Bick Benedict (Rock Hudson) se ožení s krásnou, cílevědomou a houževnatou Leslie (Elizabeth Taylor) z Marylandu. Jejich život na ranči není vůbec jednotvárný. Musí denně řešit problémy s honáky dobytka, pomocnými dělníky z Mexika i s jejich mladým předákem (James Dean), ze kterého se nakonec stane mocný ropný magnát. V roli Jetta Rinka se objeví legendární James Dean, který zemřel pouhé dva týdny po dokončení tohoto filmu.

Největší příběh všech dob

Monumentální filmová freska oživuje příběh Ježíše s použitím nejvýjimečnějších hollywoodských filmových prostředků. Jedná se o jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších zpracování biblického příběhu. Scénář věrně následuje události popsané v Knize knih a soustředí se nejen na Ježíšův život, ale i na oživení historického období, ve kterém Ježíš žil a působil. Tvůrci se snaží odhadnout, jak v té době jednal a co si myslel římský císař Augustus či jako uvažovali Římané nebo Zelóti.

Nejdelší den

Červen 1944. V Němci okupované severní Francii čekají odbojáři i civilní obyvatelstvo na vylodění spojeneckých vojsk. Čekají také Němci, zatím však nemají zdání, kdy a kde by mělo k invazi dojít. Jsou přesvědčeni, že na pláž nevstoupí jediný americký či anglický voják. Chvástají se, že Spojencům připraví nejdelší den. Na druhé straně kanálu čekají vojáci na chvíli, kdy jim bude oznámeno, že dojde k operaci… Zatímco se připravuje vylodění spojeneckých jednotek v Normandii, německé velení se marně pokouší získat svolení Vůdce k vyslání záložních pancéřových divizí na pobřeží. Na urgentní telefonát generál Jodl odpovídá: „Vůdce spí, protože si vzal silnou dávku sedativ.“ Přímo na pláži se hrůzou zkamenělým německým vojákům na úsvitu nového dne naskytne neuvěřitelný pohled. Blíží se obrovské množství lodí, o nichž jim ještě nedávno jejich velitelé říkali, že neexistují. Ve spěchu se začíná formovat obrana. Mezitím se americké jednotky vyloďují na pláži Omaha.

Útěk z Planety opic

Třetí část pětidílné řady o planetě opic vypráví o třech opičích vědcích, kteří uprchnou před nukleárním výbuchem tím, že s kosmickou lodí proletí časoprostorem na Zemi do 20. století. Nejprve se stanou senzací. Pak se ale stanou nepohodlnými, protože prorokují, že civilizace bude zničena atomovými zbraněmi a opanována inteligentními opicemi. Alegorická satira, za jejíž opičí kostýmy dostal John Chambers Oscara, poukazuje na nelidské jednání lidí.